Organokovy (organoprvkové sloučeniny)
Názvosloví organokovů
Uhlovodíkový zbytek + hydrid prvku nebo kov (česky nebo latinsky)
(CH3)4Si - tetramethylsilan (C6H5)2SnH2 – difenylstanan (C2H5)4Pb - tetraethylolovo
RMgX – alkyl magnesium Halogenid
Chemické vlastnosti organokovů
U organokovu dochází ke kladnému indukčnímu efektu. Elektrony se posunují od kovu směrem k uhlovodíkovému zbytku. Tento posun má na svědomí elektronegativita, která je u kovů nižší než u uhlíku a tudíž dochází k polarizaci vazby. Z dalších chemických vlastností organikovu je fakt, že to jsou obecně silné zásady.
Stejně jako u eliminace halogenderivátů můžeme i zde uplatnit Zajcevovo pravidlo. To říká, že přednostně vznikají takové alkeny, které na dvojné vazbě obsahují více alkylových zbytků.
Reakce organokovů
První reakcí, která u organikovu běží je substituce. Většinově je reakčním mechanismem elektrofilní substituce.
Další reakcí, která u organikovu probíhá je AN, tedy nukleofilní adice. Tato reakce je nejpoužívanější pro tzv. Grignardovy sloučeniny. Ty jsou označovány jako alkylační činidla, již z názvu lze odvodit, že umožňují navazování dalšího uhlovodíkového řetězce na jiný. První reakce alkylace probíhá v inertní horčíkové atmosféře. Až v druhé fázi se do reakce přidá, a to i velmi malé množství, vody a vzniknou finální produkty.
Použití organokovů
Grignardovy sloučeniny
RMgX – organohořečnaté halogenidy se používají jako Grignardovy sloučeniny jako tzv. alkylační činidla.
Tetraethylolovo
(CH3CH2)4Pb – tetraethylolovo se používá jako antidetonační přísada do benzínu, aby se při jeho spalování nepoškozoval motor. Zabraňuje výbušnému spalování. Při spalování vznikají bromidy olova, které se dostávají do okolí a působí jako kumulativní jedy.
Dimethylrtuť
(CH3)2Hg – dimethylrtuť; otrava touto sloučeninou je známá jako choroba Mina mata. V 50. letech v Japonsku docházelo k únikům rtuti do oceánu, kde ji mikroorganismy přeměnili na dimethylrtuť. Ta se pak potravním řetězcem dostala až k lidem.
Organociničité a organoarzenité sloučeniny
R-Sn4+ organociničité sloučeniny se používají jako fungicidy.
R-As3+ organoarzenité sloučeniny se používají jako bojové plyny, popřípadě (Salvarsan) jako antibiotikum proti syfilitídě.
Organofosfáty
Organofosfáty se často vyskytují v přírodě. (DNA, ATP, Fosfolipidy). Mohou interagovat s fosfolipidovou membránou a tím pádem působí jako jed. např. Sarin (vysoce těkavá látka dobře rozpustná ve vodě i v org rozpouštědlech. Blokuje vedení nervového vzruchu). Jinak se mohou používat jako insekticidy.Silany
R-SiH3 – organo silany jsou chemicky nestálé, velmi reaktivní látky.
Silikony
Siloxany (silikony) jsou nereaktivní a chemicky i teplotně odolné díky síle vazby Si-O. Jsou hydrofobní. Mohou být buď lineární nebo zesíťované. Lineární silikony mají menší navázané uhlovodíkové zbytky. Jsou to kapaliny – silikonové oleje. Používají se jako mazadla, náplně prsních implantátů, součást silanu obalí částečky špíny a uzavřou ji, a tím pádem zůstanou ve vodě. Fungují jako aviváž. Silikonové pasty se používají jako leštidla. Zesíťované silikony mají rozvětvenější řetězce. Jsou to tvrdé pryskyřice a kaučuky. Používají se na hadice, izolace, tmely, lepidla…